Dechovkáři, popaři a metaláci.

27. october 2015 at 16:56 |  Thinkin' about...
Navždycky tu bude ten spor o tom, který z hudebních stylů je nejlepší, jaký se nejlíp poslouchá, jací lidé jsou nejlepší dle třídění toho, co poslouchají za hudbu.

Umíte tolerovat jiné hudební styly než ty, které posloucháte vy?

Jak moc se změnil váš hudební vkus v posledních dvou třech letech?

A jak vůbec vnímáte hudbu vy? Jaký pro vás má význam?

Pamatuju si, že když jsme v prváku dělali první týden takový ty typický seznamovací hry, měli jsme si každý na svůj papír napsat 5 věcí, které nám dělají radost. Jakožto člověk, co rád vnímá a sleduje jednání, chování a projev ostatních jedinců, jsem si všimla toho, že úplně každý z nás měl na svém krátkém seznamu napsanou hudbu.
Hudba dělá lidi šťastnými. Ale pro každého je to hudba jiná. Rozumíte mi, co tím chci říct?
Nemůžete lidem říkat, že to, co poslouchají, je hnus nebo sračka. Musíte si vzpomenout, že vám vaše hudba dělá radost, zlepšuje náladu, ukazuje vaše pravé já a vypovídá o vás víc, než si myslíte. A tohle dělá hudba i s jinými lidmi. Záleží snad na tom, jestli je to písnička od Karla Gotta, od One Direction, od Rammsteinů? Nebo záleží na tom, že když si člověk pustí hudbu, kterou má rád, je sám sebou a cítí se happy?
Myslím, že odpověď je jasná.

V posledních dvou letech jsem se strašně změnila. Samozřejmě vím, že je to tím, že dospívám, ale mé změny jsou trochu skokové. Nevím, jestli je to tím, že dělám rychlá rozhodnutí a jsem spontánní, nebo tím, co se za poslední dva roky v mém životě dělo za významné události, ale jedním jsem si jistá. Našla jsem sama sebe. Alespoň částečně určitě. Už vím, co chci dělat, co mě baví, co mě naplňuje, co dokážu vnímat a co ne. Jenže v mém hudebním světě, propojeném s těmi psychologickými (pro vás) kajdami, jde hlavně o tohle: lidé s podobným a nebo stejným hudebním vkusem se podvědomě přitahují. Zapomeňte na nějaké pitomé pravidlo, že protiklady se přitahují. Je přece jasné, že si jakožto dejte tomu metalista budete chtít víc povídat s jiným metalistou, než s někým, kdo poslouchá electro. S člověkem, co poslouchá stejnou hudbu, budete mít asi i podobné zájmy, budete si povídat o skupinách, co posloucháte, a třeba spolu pojedete na koncerty těch skupin... Ale stále musíte chápat, že někteří lidé poslouchají jinou hudbu než tu, která vám vyřvává denodenně v pokoji.

A když už se teda dostáváme k těm lidem ze škatulek hudebních stylů - dechovkáři, popaři, rockeři a metaláci, nebo třeba dubstepaři - nemějte o těch lidech předsudky.
Tím chci říct přesně tohle: když vám člověk řekne, že poslouchá pop, nemusíte si hned myslet One Direction, Justin Bieber a obyčejní, průměrní lidé, co žijí obyčejný život, učí se texty nazpamět a snaží se marně vyniknout z davu.
Nebo metal. Nemyslete si, že ti lidé jsou agresivní, nasraní na svět, naprosto zlí emaři, kteří nosí jen černou, sledují jen horory a psycho-krváky, řežou se a jsou nahluchlí z toho řvaní v jejich písničkách.
A nebo dubstep. Nemyslete, že to jsou lidé s vymeteným mozkem, protože jejich hudba neobsahuje slova a duní. Možná ta slova nepotřebují, jako třeba vy popaři.

METAL JAKO PŘÍKLAD.
Já sama za sebe chci poukázat na to, jak se změnil můj hudební vkus za dva roky. Dejme si tu příklad a rovnou asi i ukázky, kdyby někdo něco neznal.
Před dvěma lety jsem poslouchala One Direction. (Ne, neni mi 13, nemějte předsudky.)
Od 1D to šlo k Eminemovi, potom Nirvana, postupem času ACDC, a najednou to tu bylo: metal. Bring me the horizon, Marilyn Manson, Linkin Park, Asking Alexandria, Metallica..
Vím, že dva roky jsou dlouhá doba a že za dva roky se člověk hrozně změní, ale chci vám ukázat, že předsudky na mě z okolí padaly vždycky.

Při poslouchání 1D to bylo samé, že jsem mokrá třináctka (a 13 mi už nějakou dobu nebylo, heh). Při poslouchání Nirvany, že trpím depresemi a chci se zabít jako Kurt Cobain. A teď, při poslouchání metalu? Jen se o tom zmíním a ihned jsem: "rádoby drsná emařka s vyřvaným mozkem, strašně agresivní a zlá, bezohledná svině, budoucí vražedkyně, ale psychopat od narození". WOW. Nic originálnějšího nemáte? Mohla bych se pokusit vám všechny tyhle kraviny, které slýchám, vyvrátit. Mohla bych vám o sobě říct, že drsná emařka vážně nejsem, vždyť já se ráda kouknu i na medvídka pú ty vole. Můžu vám o sobě říct i to, že agresivní a zlá nejsem, spíš se snažím pomáhat. Jóó, zlí lidé totiž vozí pravidelně jídlo do útulků, pořádají akce na sbírání víček pro nemocné děti, darují oblečení do dětských domovů, kupují bezdomovcům aspoň pečivo a pytlíkový polívky, a taky samozřejmě chtějí působit radot ostatním aspoň tím, že rozdávají primitivní čtyřlístky na ulici, a sami ještě nemaj ani dostudováno, že? Jenže k čemu to je, abych vám tu vykládala, co mě baví, když vy si stejně budete myslet, že protože poslouchám metal, kterej neni klidnej jako indická hudba nebo Ed Sheeran (toho si mimochodem taky někdy pustim), že jsem hrozně zlá a agresivní, nepřizpůsobivá satanistka... Jen tak btw, ví tu vůbec někdo, že satanismus neni o krvích pannen a obětování jehňat o úplňku?
Víte, co tím chci říct? Ne to, že máte běžet do útulku a koupit tam psům granule, nebo že máte protřídit skříň a odvézt to na Červenej kříž. Chci vám říct, abyste nesoudili lidi podle toho, co poslouchají za hudbu. Jestli si teď říkáte, že na to, že jsem metalistka, jsem nezvykle hodná - jako už jsem se s tím taky setkala - musím vám říct, že taková nejsem jen já. Právě metalisté nejčastěji dělají takové věci, jsou vegany, aby chránili zvířata... a ani na těch lidech nemusíte vidět, že ten metal poslouchají.
Využila jsem styl metal jen proto, že s tím vším mám největší zkušenosti - ze všech stylů, které jsem poslouchala. Kdybych teď poslouchala dubstep, využila bych jako příklad dubstep. Chápejte...


Co je hudba pro vás? Klidně odpovězte v komentáři, jestli je pro vás hudba uvolněním, zábavou nebo tóny, které vám působí nějakým zázračným způsobem radost. A potom si vzpomeňte na lidi, co poslouchají jinou hudbu než vy. Tolerujete to? Berete to nebo se jim snažíte furt dokázat, že to co poslouchají "je" strašný a ať radši poslouchají to, co posloucháte vy?

 

3 people judged this article.

Poll

SČÍTÁNÍ LIDU! :D Klikni! :O

Klik. :3

Comments

1 silluety silluety | Web | 27. october 2015 at 18:20 | React

Úplně si pamatuju, jak si byla tokavá ta tipická directionerka :DD (ne, že bych tě znala jako znala, ale znala jako z blogu a tak :D) :D jak prostě 1D byli všude :D neber to špatně btw :D - v té době jsem už byla natolik vyspělá, hh.., že jsem se spíš tomu smála tak jakože, že je to pěkný, když je někdo do teho tolik zažranej, protože jsem měla a mám kamošku, která je poslouchala a prostě to bylo pořád a mě to nevadilo, ja se o nich dozvěděla víc a prostě celkově.. já byla fakt ráda :D ale přiznejme si.. jb asi nebudu mít ráda pořád :DDD prostě ne.. ale taková já sem. nechutná a hnusná.. ale jb prosim ne :DD
jinak pak jsem tě najednou viděla v černej na fotkách a dozvěděla se, že si řpešla na něco tipu rock a tak :D to byla dost velká změna.. miluju změny na všem.. ale jenom u mě, u ostatních.. nějak se nebyla ráda :D spíš mě to k tobě nesedělo, ale tak když si přešla, přešla, byla jsem ráda, ale prostě já nemám ráda změny u ostatních :D
no a teď ten metal.. no metal nemetal :D tak obecně metal no teda :D to je vcelku pecka :D ale tyhlety změny vidim i u lidí kolem mě.. všichni prvně natěšení na pop a teď se vracejí všichni k těm starším. k těm elektrikám, že, což je pěkný :) proč ne :D největší šprtka od nás a podává mi sluchátka a pouští do nich skillety že :D ale proč ne :D je to nezvyk, ale proč ne..
jinak u mě je to spíš tak, že tady ten rock + punk (twl, s tim kurtem mě málem seklo O.o tohle jsem od nikoho ještě neslyšela, aby jenom kvůli nirvaně si hned byla nějakej sebevrach O.o FF asi neznaj co?.. kreténi.. ) u mě převládá ten rok no teď za pár dní to bude :D já to slýchávala od malinka, hlavně asi ve čtyřech letech, kdy se rozjel american idiot od greenů a sestra to poslouchala :D taky poslouchala starýho eminema a to mě taky zůstalo :D občas si to pustim, proč ne :) dál teda moje láska je clasická hudba.. beethoven prostě navždy v srdíčku.. prej když jsem byla skoro už narozená tak se mnou mamka prej beethovena poslouchala.. takže tohle mám fakt od narození :) a třeba teď aktuálně klavír poslouchám.. fakt jako proč ne, miluju to, miluju ho <3
a na shrnutí.. hej.. já si upřimně myslim, že nejde o to zaškatulkování.. to ani nejde.. člověk nemá jeden styl. Má jich víc. Třeba se zařazuje třeba do popu nebo tak, ale pak má i takový ty bokovky.. já nevim.. třeba dechovka, že :DD (to je dost odlišný, tak proto tenhle příklad :D) takže asi tak :D
článek super :D

2 Smilee Smilee | Web | 27. october 2015 at 19:23 | React

Skvěle napsané!
Tak dva roky zpátky jsem měla pocit, že všechno, co ostatní poslouchají a já ne, je sračka. Jenže potom, co jsem začala být na hudbě mnohem více a více závislá, zjistila jsem, že by každý měl respektovat hudební vkus toho druhého. Ať už je to pop nebo metal.
U mě je na hudbě také strašně vidět jak se měním. Od toho, kdy jsem poslouchala jen rádio v autě a neznala jiné písničky, než ty, přes to, kdy jsem začala objevovat i další hudebníky a zjistila, že existuje i hudební svět mimo rádio, ale ještě stále jsem se držela popu. Až do teď, kdy zbožňuji spíše rock. A to se podepisuje na všem, na tom jak se oblékám, s jakými lidmi se spíš bavím nebo jak vnímám ostatní.
A ty předsudky? Hodně mě to štve. Někdy totiž lidé, kteří poslouchají pop jsou mnohem více agresivní, než to, co mají rádi metal. Prostě ať budeš poslouchat cokoliv, vždy proti tobě něco budou mít. Ať už budeš pro ně ukřičená fanynka nebo snad divná emařka.
Já mám pocit, že jsem se právě v té hudbě našla. Že jsem konečně po těch letech našla to, co se mi opravdu líbí. Hlavně teď ten rock a punk. My Chemical Romance, Green Day, Bring Me The Horizon  (myslím, že díky tobě jsem na ně přišla a totálně se do jejich písniček zamilovala) atd. Možná i trochu něco z metalu (i když dost písniček mě ještě stále děsí xD). Ale samozřejmě, že si někdy pustím i toho Eda nebo další (5sos se nikdy nevzdám xD).
Poslední dobou je pro mě hudba snad to nejdůležitější :3 A jak jsi řekla, myslím, že to tak cítí dost lidí :)
Fakt bezva článek! (mám pocit, že jsem se hodně rozepsala :D)

3 Kix*♥ Kix*♥ | Web | 28. october 2015 at 10:48 | React

Moc hezky napsané, chválím. Všímám si, že máš opravdu kvalitní články, které mají duši... a taky je v nich pravda a zamyšlení... A člověka opravdu donutí zamýšlet se. Je pravda, že občas mívám vůči hudebím stylům předsudky, ale je to jen málokdy. Spíš už vůbec. Bylo to když jsem byla mladší, ale teď už to neřeším. I u mě ve třídě si na mě ukazovali, když jsem poslouchala dance a oni poslouchali metal. Pak to nějak vyšumělo a byl klid... Každého to pak přešlo. Tak nějak jsem prošla docela dost dlouhým vývojem od rapu, hip-hopu, dance hudby, popu k metalu, rocku, punku. Vlastně jsem taková trochu rozpolcená... ráda si poslechnu symphonic metal, ale i staré české hity 90. let, 80. let... nejen české, ale i zahraniční. Občas si ráda uletím na nějakém rapu, hip-hopu. Střídá se to... Hudba je ale pro mě základ. Něco, bez čeho bych nemohly být... věštinou si pouštím to, na co mám chuť, v jakém jsem rozpoložení a co vyjadřuje mou náladu... Je pro mě radostí, dokáže mě motivovat... rozveselit, rozesmutnit ale i navodit k tomu, abych se zamyslela...
Ať si každý poslouchá co chce. Nikoho neodsuzuju, je to každého věc a každého rozhodnutí. Přece máme právo na výběr! A každého dělá šťastným něco jiného... i kdyby to byly dechovky. No a? Budu to brát! Je to zhovadilost, někoho soudit dle toho, co má rád... :-)
Opravdu super článek a hlavně moc hezky a i místama vtipně a přesně napsaný :)))

4 Elis Elis | Web | 28. october 2015 at 11:04 | React

Od malička poslouchám veškeré odvětví rocku, ale teď už prahnu i k popu (ale nepředstavovat si prosím ty popové hvězdy z hitparád). Občas možná lehce předsudky proti hip hopu a lidem, co jej poslouchají mívám, protože v drtivé většině jejich textů shledávám samé: život je kurva, jeb na to, a tohle často ještě poslouchají slečny, které mají sotva občanský průkaz?
Každopádně většinou se srocujeme a přátelíme s lidmi, kteří poslouchají obdobnou hudbu, takže hudba je čistě každého věc, pokud zjistím však zjistím, že má v mobilu písničku od Vladimíra 518, rozhodně se s ním kvůli tomu nepřestanu bavit.

5 Domča, Dominigue Domča, Dominigue | Email | Web | 28. october 2015 at 13:40 | React

Tak, teď uvidím, jak se tu rozepíšu, protože u tvých článků se hrozně ráda rozepisuju. :D
Takže začneme. Někdy v 11 jsem poslouchala 1D, byla jsem fakt taková Directionerka,jakože osuška, voňavka,povlečení, plakáty a tak podobně. Ale nejzajímavější je na mě to, že já poslouchám cokoliv. Když by se někdo podíval na můj playlist, začíná to 1D, JB, dalšími popovými zpěvákami, pak to přejde k Ektorovi, Rytmusovi, elektro, rap a končí to u Black Veil Brides, Linkin Park.
Baví mě poslouchat opravdu cokoliv.A mám fakt rozdílný styl. Minulý pátek jsem si na sebe vzala, takovej černej outfit celkem a pustila si do sluchátek Linkin Park. Přišel ke mně kluk (který se mi mimochodem líbí už tři roky a jsme osm let kamarádi) a zeptal se,jestli jsem emo a spustil, že emo nesnáší. Jednou jsem jiná, pustím si jinou písničku a už jsem Emo,fajn.
A co se pořád té hudby týče, jsou jen dva žánry co nesnáším. Dechovky a Jazz. Ale jelikož jsem vyrostla i na takových těch Karel Gott, Lucka Bílá a tak. Snesu i tohle, ale v mém playlistu to fakt nemá co dělat.

Miluju tvoje články! :D ♥

6 Terezka Ohnsorge Terezka Ohnsorge | Web | 28. october 2015 at 16:42 | React

Tenhle článek je fakt na zamyšlení. Od mala poslouchám rock, punk, metal. Jeden čas mě třeba brala Lady Gaga, ale od svých batolících se let jsem věrná AD/DC a od 11-12 Cannibal Corpse. Mám spoustu přátel, kteří poslouchají úplně jiné věci, ale řeknou "Terý, nechceš pustit něco, co se líbí tobě ?" "Nebude ti vadit, když si pustíme parov stelara ?"
Nevadí mi hudba jiných, vadí mi, když mi jí vnucujou jako jedinou správnou hudbu a kritizujou tu mojí. Není to v hudbě, ale v lidech. Sama mám averzi k hip-hop, rapu a podobnejm věcem, ale mám hafo přátel, co to poslouchají a neberu jim to, jsou to skvělí lidé.

7 Ronnie Sparks Ronnie Sparks | Email | Web | 28. october 2015 at 18:30 | React

Já poslouchám to co se mi líbí, poslouchám hip-hop, rap, pop, metal atd.. vážně všechny styly. Musí se mi líbit rytmus a někdy i slova :-) nikoho neodsuzuji za jeho styl hudby :-)

8 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 28. october 2015 at 19:18 | React

To je naprosto trefný článek. I když se musím přiznat, že ne vždy zkousnu to, co poslouchají ostatní - zejména tehdy, když mi pouští techno/rap a tvrdí, jakou mají skladby hloubku. Samozřejmě nikdy nebudu toho názoru, jakožto zapřísáhlá rocerka s grunge duší, ale respektuji, že je to jejich vkus a jejich věc.
Co se týče mě, také jsem prošla celkem rapidní změnou. Zhruba ve 13 jsem se doslova zamilovala do hudby Lady Gagy, kterou jsem poslouchala ještě následující dva roky (dokonce jsem sbírala ze všech možných časopisů její obrázky a články a vlepovala si je do notýsku, co byl věnovaný pouze její osobě :-D). Pak se však doba přehoupla a já zavítala do světa kytar - úplně první kapelou se stala Metallica, kterou jsem poslouchala přibližně rok, poté následovala Nirvana a Hole, což jsou dodnes mé srdcovky, jelikož se v mnoha věcech až neuvěřitelně shoduji s Kurtem Cobainem, a proto je pro mě N. číslo 1.  
Dále následovaly Pixies, Sonic Youth, Artic Monkeys, David Bowie a v současné době Wavves, Lana Del Rey, Marylin Manson  (a opět Nirvana - mj. vyšlo DVD o Kurtu Cobainovi - Montage Of Heck a v listopadu má vyjít jeho sólové album s dosud nevydanými skladbami!).

9 Santiago Santiago | Email | Web | 29. october 2015 at 10:38 | React

Od devíti do jedenácti jsem poslouchala třeba Pink, Empire of The Sun, Eda Sheerana (to ještě nebyl populární :D), Hurts a takoví random lidi, nebo to co mi stáhla máti do MP4. Sestra chvíli poslouchala Justina Biebera, pak přešla na Eminema, takže jsem měla i osvětu co se týče rapu (cítila jsem se strašně cool a drsně :D). No takže tak různě. Kolem dvanácti jsem třeba objevila Arctic Monkeys a BMTH, nebo aspoň jejich určité písničky, které jsem si poslechla, ale úplně jsem milovala electro, house a někdy jsem si poslechla i dubstep. Milovala jsem Calvina Harrise, Davida Guettu a prostě spoustu DJ, i když jsem dávala přednost takovými čirýmu housu, bez textu jen s vilnými elektrickými tóny. Fascinovalo mě to :D. To mi vydrželo tak do třinácti, pak jsem zase přecházela třeba na Melanie Martinez, Lanu Del Rey a zase tak různé, sestra začla poslouchat Die Antwoord, i když jsme je kdysi považovali za satanisty a prostě hodně hodně děsivý lidi :), takže asi tak. Die Antwoord mě nějak naučili že se nemusím bát jakýkoliv muziky, i když třeba zpěváci nosí černý čočky, skáčou jak by jeli v cracku a mluví plynou afrikánštinou :). Nějak tak jsem (vlastně i se sestrou) začli poslouchat i BMTH, přidali se Arctic Monkeys, The 1975 a různý kapely, takže vlastně doteď nepreferuji žádný hudební styl, nově se přidal Marilyn Manson a tak trochu Nirvana, tak moc nevím :D. Nikdy jsem nikomu nenutila to co poslouchám, vlastně se o tom nijak zvláště nezmiňuji i když nemám strašně ráda pop, ale to se dá prostě řešit tím že si nasadím sluchátka a pustím si vlastní hudbu :). Muzika pro mě až do teď mých skoropatnácti moc neznamenala, byla jen takovým doplňkem v životě, ale teď si nějak uvědomuji že hudba je důležitým prvkem mé osobnosti :) a prostě tak. Navíc si díky matce uvědomuji jak jsem se od toho co jsem kdysi poslouchala tak strašně odchýlila. Jinak fajn článek :)

10 Christina Christina | Web | 29. october 2015 at 15:03 | React

Začínala jsem podobně jako ty. Já šíleně milovala High School Musical, Hannah Montanu, apod. a podle toho jsem tak i vypadala. Na člověku je poznat, co poslouchá a to nejen vzhledem a oblečením. Náhodou jsem narazila na "tvrdší muziku", která mě dovedla až k hardcoru, rocku, apod. a jsem za to ráda. Kvůli tomu jsem poznala super lidi, kteří jsou daleko lepší než ty, co poslouchají rap (to mluvím z vlastní zkušenosti). Když si to tak vezmu, tak vlastně poslouchám úplně všechno.
Je mi úplně jedno, kdo co poslouchá, ale nesnáším lidi, co mi to vnucují a chtějí abych to poslouchala. Poslouchala jsem spoustu řečí o tom, jak jsem jak emo, že pořád nosím černou barvu, jsem černovlasá, nosila jsem i patku a celkem výrazně jsem se i líčila. Nedělala jsem to pro ně, dělala jsem to pro sebe, protože se mi to líbilo a protože jsem to prostě byla já. A kvůli tomu, že se to někomu nelíbí, tak nebudu jak ovečka a poslouchat jejich řeč, který mi jdou jedním uchem dovnitř a druhým uchem ven.
Hudba je pro mě naprosto úžasná věc a bez ní bych se už v životě neobešla. v některých písničkách slyším minulost a v některých takovou tu náladu, jakou právě mám. Se spousta chvil mám spojenou právě hudbu a vždy, když na to mám náladu, tak si k tomu pustím právě tu písničku, která mi tu danou chvíli připomíná.
Samozřejmě, že se Satanismus je úplně něco jiného a každý má o tom svůj obrázek, který není ani trochu pravdivý.

Moc se mi tenhle článek líbil a naprosto se vším souhlasím.

11 xxx xxx | Web | 30. october 2015 at 7:25 | React

Páči sa mi ako si pojala tému, už tu na blog.cz bolo pár článkov s touto tématikou a jediné čo môžem k tomuto povedať je fakt že podľa každého človeka je dobrá hudba to čo sa nemusí páčiť nám, ale nemusíme ho hneď za to odcudzovať, či to už je hoper, metlak, alebo počúva disko (ako príklad) ..pretože každý tu hudbu vníma inak.

Nedalo mi to nepoznačiť, nie že by som nemala rada spomínané kapely, alebo teda už nie tak ako kedysi ale BMTH, Linkin Park a AA nie sú metal, je to síce tvrdšia muzika, ale aj cez to to má pekne ďaleko od metalu.

12 Luna Luna | Web | 30. october 2015 at 20:51 | React

Já hudbu miluju, což stejně tak, jako asi každý teenager. Já sama poslouchám takový ty popový klasiky - a hlavně tedy LANU DEL REY, o které nemám ponětí, jaký je to druh hudby (ok :D) a v podstatě je mi jedno, jaký druh hudby ten druhý člověk poslouchá, protože - každý z nás má rád něco jiného, je to, jako bych lidi odsuzovala jen podle toho, jestli nosí růžový trička nebo modrý košile.
Se vším, co jsi sepsala souhlasím :)

13 style-and-live style-and-live | 1. november 2015 at 17:55 | React

na túto tému by som toho vedela napísať veľmi veľa.. máš úplnú pravdu vo všetkom čo tu píšeš :) ľudia majú predsudky ak niekto povie že počúva to alebo to .. ale jaosobne poznám ľudí ktorý počúvajú rap, ľudí ktorý počúvajú rock, takých čo počúvajú všetky tie disco hity a aj takých čo to nejako neriešia.. a môžem povedať že ani na jedno neplatí to typické čo sa o jednotlivých skupinách hovori :)

ja mám rada rock a rap ale častokrát si spievam rádiovky a na zábave mi náladu zlepšia aj ľudovky :D .. som takzo všetkéhoniečo a voči iným štýlom nemám predsudky a tak by to malo byť,veď nech si každý počúva čo má rád :)

14 adelleheally adelleheally | Web | 2. november 2015 at 21:09 | React

Prožila jsem to samé - když jsem začala poslouchat Metal, Punk-Rock a Grunge.

Říkali mi že jsem satanista, čarodějnice, nemám ráda děti a zvířata, že jsem emo a agresivní a podobný sračky.

Přitom jsem na děti vždycky byla hodná, zvířata já miluju od malička a jsem hodnej člověk (dokuď mě někdo nenasere).

Já si myslím, že často jsou Metalisti ti, kdo dělají dobrý věci, jako je třeba veganství aby ochránili zvířata, jsou hodní na děti, pomáhají charitě a podobně...

jenže já se nemůžu zbavit myšlenky, že např. hip hoper by tohle neudělal..
Já vím, že se takhle soudit podle hudby nemá, ale většinou ti co poslouchají takovou hudbu, která nemá žádný význam a zpívají o sračkách (většinou to tak u hip hopu je, ale jsou vyjímky) tak jsou ti lidi prostě špatný.

Vím, že všichni takový nejsou, ale často to jsou oni, co soudí.

Ve třídě mě právě takový lidi psychicky šikanovali.

Podle mě se povaha pozná podle toho co ten člověk poslouchá.

U nás ve škole je spousta lidí co poslouchá pop a hip hop nebo rap.
A většina z nich (opět neříkám že všichni), JSOU ÚPLNĚ PITOMÝ.

Zrovna dneska mě dva idioti potkali ve škole a křičeli něco ve smyslu: "Punk is dead" a "Hele emo, fuck you"

Tak jsem je poslala do prdele.
:D

Já si prostě víc rozumím s lidma, co poslouchají to co já. Vždycky to tak bylo..

Já hudbu miluju, vlastně pro ní žiju, protože hudba je to jediný, co mě vždycky dostalo ze všech sraček. Právě metal a punk rock mi vždycky nejvíc pomohl, je to jako terapie.

Na tohle téma, bych mohla psát pořád dokola :D

Nemám nic proti lidem co poslouchají hip hop, pop nebo třeba dechovky...POKUĎ SE CHOVAJÍ SLUŠNĚ A S RESPEKTEM, nic proti nim nemám.

Ale pokuď to budou hrozní kreténi, co mě budou soudit, AŤ TÁHNOU DOPRDELE.

Super článek,fakt se ti moc povedl! :)

15 Hermione Hermione | Web | 10. november 2015 at 21:26 | React

Já na tohle mám úplně stejný názor jako ty. Vlastně sama jsem to s hudbu měla dost podobně. Tak před 1 - 2 lety jsem byla hrozná directionerka, ale teď už One Direction skoro vůbec neposlouchám, místo toho jsem začala trochu poslouchat rap, ale hlavně se mi líbí taneční muzika a taky rock. Do toho jsem se teď docela zamilovala a to hlavně do Green Day, ti jsou podle mě super. Co se týče metalu, tak ten si také občas poslechnu, i když ne moc často a Nirvana se mi líbí moc, to je opravdu taky taková srdcovka. Jenže aby toho nebylo málo, tak mám občas i náladu na klasiku, takže si občas pustím Novosvětskou od Dvořáka nebo další jiné věci. Tady je prostě vidět, že já nemám svůj vlastní styl hudby a poslouchám písničky hlavně podle nálady. Proto si také myslím, že člověk by prostě kvůli hudbě nikomu nadávat neměl, protože je to součást osobnosti.

16 Ellí Ellí | Web | 11. november 2015 at 16:45 | React

Moc hezky napsaný článek :). Mně osobně přijde naprosto praštěné soudit někoho podle toho, co poslouchá.
I když musím se přiznat, že takové ty drsnější styly hudby mám spojené s určitou skupinou lidí, ale to je jen takové podvědomní spojení, na které v běžném životě moc nedám :).
Já sama jsem také proděla velké změny, ale spíš opačné než ty. Moje starší ségra vždycky poslouchala nejvíce rock a metal a já ho proto poslouchala taky.
Tehdy mi přišlo, že nemůže být nic lepšího, jenže pak jsem trochu dospěla, posunula se někam dál a najednou jsem zjistila, že se více najdu v popu.
Teď tedy většinou poslouchám právě pop, mezi mými oblíbenými písničkami ale stále přebývá několik kousků ze sféry rocku a sféry metalu a myslím, že už tam zůstanou navždy :). Vždy si je ráda poslechnu znovu a ten citát, co máš na fotce u článku je úplně výstižný: "One old song. A thousand old memories."

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement
About Smile| Co jsem?| Bláznivá a neuvěřitelně spontánní modrooká bruneta, milující sledování mraků a noční oblohy v každém ročním období. Plná protikladů, potetovaná, s láskou k nastřelování naušnic, s piercingem. Milovnice hlasité metalové hudby, fotek, zvířat, mlhy a kouře, cestování, poznávání nových lidí, sluchátek... Ráda pomáhám, píšu úvahy, nutím lidi upřednostňovat pocit štěstí, ráda čtu a riskuju, miluju adrenalin. Jsem cílevědomá, nevadí mi jít proti davu, být jiná.

Oblíbené... Biografické a psychologické hororové knihy, filmy s tématem sexu, drog a horory, rocková a metalová hudba.
Hudba: Marilyn Manson, Asking Alexandria, Korn, Billy Talent, Bring me the horizon, ACDC, Řezník, Blink 182, Sum 41, D.R.U.G.S., Green Day, Helloween, Metallica, Linkin Park, Hollywood Undead, Nirvana, Skillet, The Offspring, Slipknot, Sodoma Gomora, The Pretty Reckless, Sleeping with Sirens, The Fray, Pipes and Pints, Pink Floyd, Bon Jovi, P.O.D., My Chemical Romance, 30 seconds to mars, Black veil brides, Foo Fighters, System of a down, Five finger death punch, Bullet for my valentine...

Hosting: ©Blog.cz | ©smile-la.blog.cz| Nekopíruj, nebo tě sní kanibal.|I love my visitors, thank you.