Promočená slabota

16. may 2016 at 21:46 |  Thinkin' about...

Už to nemůžu vydržet. Ten kyselej vzduch, co mě dusí, když sedím na posteli a snažím se napsat další pitomej, dětinskej sloh do školy.
Musím ven, potřebuju vzduch.
Rychle nazouvám boty a sluchátka připojoji k mobilu. Hudba hraje a nikdo ji neposlouchá. Nasazuju si sluchátka, snažím se vypnout okolní svět, žít ten svůj malej sen.
Vycházím ven. Jemně poprchá, louže od deště z rána ještě ani nestihly zmizet a už je někdo zase plní.
...Zatímco čekáš, až tě další nůž bodne...
Zraky lidí mě probodávají jako nože syrový maso na grilu.
Na hlavě sluchátka, kapucu, s vlasy si hraje vítr, snaží se urvat mi je z hlavy a namočit do těch špinavejch louží všude kolem.
Nevydržím ty pohledy, vtírají se, snaží se zaujmout? Přes hudbu slyším jen útržky ... "...jo, je to ona, čum, vole"
....Přemýšlím, jestli je to jen prokletí, a nebo kletba...

Mizím rychle pryč. Je mi jedno, že mi ledovej vítr rve mandle a hlasivky. Musím pryč.
Na mokrý zemi se válí vajgly a prázdný, celkem splasklý krabky od Chesterfieldek. Lidi, co kouří u benzínky, na mě civí. Nebo je to jen pocit? Zvedám pohled. Nikdo tam není...
...Šeptám do tmy tolik bezvýznamných vět...
V hejnu deštníků a pláštěnek jen ta jediná. Ta jediná, co na to sere. Vítr jí odhazuje kapuci a déšť splachuje tmavě hnědé vlasy, vítr jí je lepí do mokrého obličeje. Už nejsou vidět slzy z beznaděje.
...V tvých očích je vidět temnota...
Všude je najednou prázdno. Jako kdyby zbyla na světě poslední. Playlist dohrává. Někde daleko štěká malej pes, kostel na náměstí odbíjí devátou večer, dlažební kostky kloužou jak led na Mistrovství světa.
V dálce slyším dívčí smích. Otáčím se, slepené vlasy se mi točí kolem hlavy a s plesknutím přistávají na promočené košili. Na konci náměstí je dívka s chlapcem. Hlasitě se směje, drží ho za ruku, líbá ho, objímá ho...
Slzy, co chytily barvu řasenky a kajalový tužky na oči, jako kdyby se snažily být někým jiným, nebo na mě snad prozradit, že jsem... zoufalá...bezradná...sama.
Prchám pryč.
...Bez tvojí přítomnosti chovám se jak blázen...
Venku se stmívá a já si sedám na balkon. Jak dlouho jsem si nedala? Dva tři týdny? Nedokážu to, nikdy to nedokážu. Ani se taková neznám. Měním se? Kam zmizela moje cílevědomost, odešla s odvahou a sílou?
Sedím na tý levný plastový židli z IKEI a jediný světlo v mým životě představuje planoucí ohýnek, kterýmu dodává na síle plyn ze zapíku. Pálící se tabák, nikotin mizící v mých plicích, bílá mlha vycházející z mých plných, krvavě rozkousaných a popraskaných rtů.
...Tvoje příběhy jsou vyrytý nehtem po zdech, dochází ti dech...
Kapky deště se nevzdávají a dál bombardují všechno, co jim stojí v cestě.
Mý slzy to nevzdávají, ničí všechno, co se je snaží zastavit, derou si cestu na povrch, na mý ledový tváře, do kterých mi vítr neúprosně šlehá vlasy.
Klepu se. Ani nevím, jestli zimou, nebo tím, jak je všechno posraný.
...Lásko, tak už to pochop. To, co k tobě cítím, má milion podob...
Píšu ti zprávu, "Tolik se mi stýská..♥". Rty se mi klepou stejně jak prsty, co pevně svírají tu žlutou Cammelku.
Už mi nic nechutná. Už ani ta Cammelka ne...
...Teď křičím do tmy za deště...

Za mnou se rozsvicuje světlo v chodbě. Někdo ze spolubydlících sem jde. Utírám slzy, posílám sms, ovládám třes, nasazuji úsměv.
"Můžu si přisednout?"
"Jo, jasný."
"Jak je?"
"Fajn, co ty?"
...Kdy už s tím přestanu?
 

3 people judged this article.

Comments

1 Kix*♥ Kix*♥ | Web | 17. may 2016 at 5:53 | React

Smutné, zároveň až moc pravdivé... přetvářka před druhýma... v duši smutek, žal a beznaděj... "Mám se fajn"... za tím fajn je někdy tolik skryté bolesti... Univerzální vyjádření pro všechno. Jen ne pro ten opravdovský pocit "fajn"...
Je dobrý si ale uvědomit, že jsou stále malé střípky toho, proč dokáže být svět i hezkej... je jasné, že je víc bolesti a smutku, ale je tu i něco málo toho, za co a pro co se oplatí žít...
Napsala bych, že hezký článek, ale asi by to působilo cynicky... i když je to smutné (ale pravdivé)... má to emoce... takové, jaké jsou mi velmi dobře blízké

2 xx xx | Web | 17. may 2016 at 10:50 | React

Dokonalý článek :3
totálně nevím, co mám k němu napsat.. pocity jsou dokonale napsaný :') a ten konec <3
napíšu tu stejnou větu, jako ty mně: napiš, kdybys potřebovala s něčím poradit (dobře, já asi nejsu ta pravá :D) nebo se jen tak vypsat ;) a když ne, tak ti asi stejně zas v nudných hodinách ve škole napíšu já ;) - časem :)
každopádně se drž, užívej, btw, camelky sou hnusný :D ty original a celkově.. ale tak doublový activky můžu doporučit, aneb jak kamoš říká: za kvalitu se platí :DD pokud je už nezdělali z prodeje. Zmrdi.

3 Broken girl Broken girl | Web | 17. may 2016 at 10:54 | React

Napsala jsi to strašně krásně ;) Je smutný, že když člověk řekne, že je mu fajn, ostatní to prostě berou jako pravdu a jdou dál...

4 Džejní Džejní | Web | 17. may 2016 at 19:00 | React

pretvarka nasa kazdodenna... dazd iba vytvara tu spravnu atmosferu na nechutne smutny a zial pravdivy pribeh.

5 Ev. Ev. | Web | 17. may 2016 at 23:11 | React

Úplně moje situace teď..tak dokonale napsaný..god..teď si uvědomuju, že vůbec neumím psát, protože tohle...to bych já napsat nedokázala

6 Smile Smile | Web | 18. may 2016 at 18:46 | React

[1]: Jsou věci, díky kterým je svět hezkej, jasně že jo. Jen toho je občas najednou moc a nic z toho pozitivní není...

[2]: Děkuju, někdy napíšu. :)
Mě velbloudi jako jediný právě chutnaj, nesnáším práskací, větrvý, s příchutí, slim nebo lehký, pro mě to je prostě hnus. Prostě kuřák už x let, nedokážu si to zapřít. :)

[3]: Možná to děláme i my, kdo ví. :)

[4]: Pravdu musí člověk zřejmě hledat, jen ne každý ji chce vidět... Hlavně v dnešní době.

[5]: Ale prd, tvůj blog občas čtu a žádný takový, že neumíš psát. Jinak díky. :)

7 xx xx | Web | 19. may 2016 at 9:39 | React

Btw, menší info :D tak mě konečně někdo z hůry osvítil a jsem asi už vážně zpět na blogu :D články nebudou obden, zatím jen jednou za čtyři dny, ale až budou lepší nápady tak by to mohlo být zase jako obvykle :D snad máš radost :D
Jinak užívej dne :*

8 Chloé Chloé | Web | 20. may 2016 at 12:33 | React

Veľmi pekne napísané:)

9 Andey Andey | Web | 20. may 2016 at 21:30 | React

Nemám slov. naprosto jsi mi tím vyrazila dech. Skvěle jsi to napsala. :) Někdy prostě musíš udělat nějakou šílenou věc, kterou nikdo nepochopí.

10 Brunet. Brunet. | Web | 21. may 2016 at 15:43 | React

páči sa mi štýl tvojho písania, páči sa mi tvoj blog, páči sa mi tu :-)

neviem, čo by som ti k obsahu tohto článku mohla napísať. je naozaj ťažké vyjadriť sa, tak ti prajem aspoň veľa síl.
rada sa sem opäť vrátim :)

11 Smilee Smilee | Web | 23. may 2016 at 15:44 | React

Sakra to je ale přesné. Úplně mega jsi to napsala.
Myslím, že hodně z nás dělá přesně to samé. Skrýváme bolest před ostatními a když se nás někdo zeptá, jestli jsme v  pořádku, většinou odpovíme ano. Tomuhle naprosto rozumím a je smutné, že si tím všichni procházíme.
Ale fakt palec nahoru za to, jak jsi to napsala :)

A taky chci říct, že jsem vstala z mrtvých a přidala na svůj blog článek o tom, jak se stěhuji na jinou adresu, takže se tam když tak podívej pro větší info xD

12 sarushef sarushef | Web | 24. may 2016 at 12:20 | React

Z toho docela  mrazí. Snad bude líp.

13 Simix Simix | Web | 24. may 2016 at 19:02 | React

Je to moc hezky napsané, ačkoli ne moc veselé. Taky jsem zrovna napsala lehce neveselý článek, kde je zmínka o dešti.

14 Sheilene Sheilene | Web | 26. may 2016 at 23:10 | React

Bombově napsané! Přečetla jsem to pomalu jedním dechem (okej, bylo jich víc, ale hltala jsem ty řádky jako blázen). :)
Mám ráda déšť a v skrývání bolesti začínám být profík. :)

15 Luna Luna | Web | 28. may 2016 at 11:17 | React

Úplně dokonale jsi to sepsala. Vždycky bude líp.

16 Anna Anna | Web | 29. may 2016 at 14:11 | React

Tento článek jsem si přečetla ještě třikrát, než jsem se rozhodla komentovat. Někdy to dělám. Přijdu na blog, přečtu si článek, ale odejdu. Čekám. Zpracovávám informace.
Ty tvoje mi zpracovat nejdou. Vím, jak se cítíš, přesto ti nedokážu nijak poradit. Na zlomená srdce lék není. Kéž by.

Drž se, kočko. Věřím, že bude líp. Vždycky bude. Ať už zítra nebo za sto let.

17 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 29. may 2016 at 18:16 | React

Tohle je tak neskutečně srdceryvnej text, první polovina dokonale koresponduje s mojí duší, jako bys mi četla myšlenky.

..Proč tak čumí, zatraceně??
Jsem vetřelec, kterej je podvědomě hostem ve svým rodným městě.
Kde je chyba? V nich? Ve mě?

Toť otázka...

18 Monica. Monica. | Web | 30. may 2016 at 16:33 | React

To je tak... sakra. Sedím u toho jako zařezaná a hltám každý slovo. Je to tak skvěle napsaný, tak skvěle vystihující situaci. Je ta negativní nálada teď všude? Taky mám takový chvilky. Bezmoc. Samota. Zrovna jsem se chystala napsat článek, ale asi na to nemám. Odvykla jsem si popisovat pocity.
Ono to přejde. Určitě to přejde, jenomže kdy?

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement
About Smile| Co jsem?| Bláznivá a neuvěřitelně spontánní modrooká bruneta, milující sledování mraků a noční oblohy v každém ročním období. Plná protikladů, potetovaná, s láskou k nastřelování naušnic, s piercingem. Milovnice hlasité metalové hudby, fotek, zvířat, mlhy a kouře, cestování, poznávání nových lidí, sluchátek... Ráda pomáhám, píšu úvahy, nutím lidi upřednostňovat pocit štěstí, ráda čtu a riskuju, miluju adrenalin. Jsem cílevědomá, nevadí mi jít proti davu, být jiná.

Oblíbené... Biografické a psychologické hororové knihy, filmy s tématem sexu, drog a horory, rocková a metalová hudba.
Hudba: Marilyn Manson, Asking Alexandria, Korn, Billy Talent, Bring me the horizon, ACDC, Řezník, Blink 182, Sum 41, D.R.U.G.S., Green Day, Helloween, Metallica, Linkin Park, Hollywood Undead, Nirvana, Skillet, The Offspring, Slipknot, Sodoma Gomora, The Pretty Reckless, Sleeping with Sirens, The Fray, Pipes and Pints, Pink Floyd, Bon Jovi, P.O.D., My Chemical Romance, 30 seconds to mars, Black veil brides, Foo Fighters, System of a down, Five finger death punch, Bullet for my valentine...

Hosting: ©Blog.cz | ©smile-la.blog.cz| Nekopíruj, nebo tě sní kanibal.|I love my visitors, thank you.