Diary

Duše mi roztrhá tělo

1. october 2016 at 16:40
Nevím, kde se to zrodilo, či kdy to jen bylo? Ani nevím, jak jsem k tomu přišla...
Konečně jsem se dostala do stadia smíření se s tím, co se stalo, a dokázala překročit tu hořící hranici, která městále držela uvnitř začarovaného kruhu, ale mám pocit, jako bych vstoupila do slepé uličky. Když se podívám zpátky, je tam ten hnus, ta špína, ale co je přede mnou? Prázdno, žádné východisko, žádná cesta, nic, co by dělalo radost, jen malé místo pro sklíčenou duši a zničené tělo. Možná bych se mohla víc snažit objevit nějaký tajný vchod, chodbu, cestu odsud, ale nemám na to sílu, mám strach. Co když to bude ještě horší než tohle? Co když budu litovat?
Jo, já vím. Dřív bych si řekla, že budu litovat možná jen toho, že jsem to nezkusila, protože za zkoušku nic nedám. Ale teď mám pocit, že za zkoušku dám úplně všechno.
Bojím se. Ani nevím čeho, když jen sedím na zemi v tmavém pokoji s bílými a černými zdmi, kouřím velbloudy a piju černý tatraňák s nějakou kámoškou, co furt něco povídá. Pořád řeší vztahy, všichhni řeší vztahy. A najednou i já. Jak se to stalo? Jak jsem se dostala do tohohle nekonečného stadia zoufalosti? Za mnou jako by hořela cesta, přede mnou jak kdyby byl vysoký útes, dohnal mě sem strach. Strach přesně z toho, že se tady ocitnu. Co bude bolet víc? To za mnou nebo přede mnou? Minulost nebo budoucnost?
Možná bych měla skočit.

fotka z ig: @nejakejsilenec

Letní prázdniny 2016

4. september 2016 at 14:23
4.9.2016
To jako fakt? Už? To je špatnej vtip, ne?
Ok, teď už vážně.

Jou přátelé, zdravím vás! Jak jste se všichni měli? Ne, ještě nejsem mrtvá, ale nemam k tomu daleko. Jako škola mi absolutně nevadí, první den byl super, byla sranda, povedlo se mi většinu rozesmát a fakt nešlo nesmát se prvákum (opět), byla to komedie. Chlapec měl kalhoty až na žebrech, kšandy a o první přestávce na něj na chodbě čekala mamka. Jen vyšel ze třídy, ona vzala jeho tváře do dlaní a začala ho pusinkovat na čelo. Chudák prostě, s takovou nebude mít ani kamarádky, ani gf.
No nic, co se týče mého malého (bláznivého a hlasitého) já, mam se skvěle. Škola mi v tom nezabrání, všichni víme, že si dělám, co chci. Ale zodpovědně.

V posledním článku (pánbu žehnej, ten čas letí jak blázen) jsem psala něco málo o svém létě a psali jste, jestli nechci napsat víc. Rozhodla jsem se proto, že vám tu vypíšu pár zážitků. Žádné slohy to snad nebudou, nikomu se teď nic totiž nechce a já to moc dobře chápu. A co že jsem to dělala, že to byly nejlepší prázdniny ever?

Jela jsem na Rock for people do HK. Stanovala jsem. Odjela jsem na Moravu. Tancovala jako pominutá i za střízliva (dík Draude). Ochutnala Absint (no fuj). Naučila se dělat lasagne. Poprvé v životě jsem jedla vegetariánský kebab. S Drobkem si udělala dovolenou v Praze se vším všudy. Sbírala borůvky. Koupala se s kamarádkou ve vaně v plavkách. Sledovala filmy, četla knihy, pálila učebnice. Jela do Zoo. Sledovala jsem padající hvězdy. Po dvou letech viděla kamarádku na Slovensku. Potkala jsem svoje 3 fb friends. Spadla do kašny. Měla zánět močáku (z té kašny). Po x letech se dívala na Disney Channel (dávají tam sračky). Povídala si do rána s kamarádem na balkoně. 3/4 léta strávila s přítelem. Učila se twerkovat. Ok, kecam, byla to parodie. Navštívila 4 nová města. Tancovala si v dešti. Na kamarádově oslavě jsem s pobavením sledovala 150 opilých lidí. Jezdila jsem na kole. Šla si zaběhat. Potkala x youtuberů a zjistila, že mě za to kamarádka nesnáší. Hrála beerpong. Seděla jsem na zemi uprostřed Hodonínských hodů. Sprejovala jsem na vlak duhu (pšššt). Dívala jsem se na Spongeboba. Chodila spát ráno a vstávala po obědě. Vozila jsem se v nákupním košíku. Snědla jsem bráchovi lízátko. Poslala jsem plno lidí do háje. Šla do čajovny. Jela na Prauge Pride. Šla jsem na Kiss party. Zase se smála opilým lidem. Chodila v noci lesem. Obarvila si vlasy. Ztratila se v Praze a došla ke zdi Johna Lennona (aha?). Předělala jsem si pokoj. Zase. Jela na koncert Asking Alexandria. ♥ Toulala se po nocích městem. Smála jsem se, až jsem brečela. Lítala z jednoho konce republiky na druhej a zpátky. A milion dalších věcí.

A prej že to nebude sloh... No, kdo to přečetl celé, tleskám.
Doufám, že jste se měli taky skvěle a že škola vás moc nedeptá. Napište mi do komentů, co jste zažili hezkýho, pochlubte se, těším se.

Mějte se hezky a přežijte první školní pondělí.
Arrivederci.

3:15

28. july 2016 at 3:15
Tak si sedím v cizí posteli a přitom v našem bytě, kterej teď mam pro sebe. Dneska (včera?) jsem se vrátila z další cestovací mánie a jsem nadšená jak dement.
Před chvílí odešel kamarád. Známe se přes 10 let a pořád si máme co říct. To je poklad v dnešní době, řekla bych. Nevím, moc se v trendech nevyznám.
A tak tu sedím sama, jen v přítelovo tričku, jím jelly beans z candy store, piju pivo (hádejte, kdo se ráno posere), poslouchám tu otřesnou hudbu z Óčka a snažím se uspořádat zbytek plánů. Chci ještě stihnout spoustu věcí, snad se mi to povede.
A jen tak dávám vědět, že tu jsem, protože mi pár lidí připomnělo, že jim chybí moje články. Ach jaj. ♥
Když už budu den zase u nás ve městě, doufám, že stihnu zajít do knihovny, do parku u hudebky, konečně si koupím nové boty, zajdu s kamarádkou na nejlepší fialkovou limonádu ve městě a vyslechnu kamaráda. Taky si chci jít zas zaběhat a ulevit svýmu zdraví, přes léto mu fakt dávám zabrat...

Dejte o sobě vědět, co děláte, chci se nechat inspirovat i těmi neobyčejnějšími věcmi.

(Pro fotky mě sledujte na insta @nejakejsilenec nebo na snapu @petra24j, a pokud ještě někdo chodí na twitter, najdete mě jako @loowe1D, starý účet, no..)

A ŽIJTE.

O tom, jak jsem v noci hyperaktivní.

4. january 2016 at 1:36
Tak jsem jako před Vánocema plánovala, jak tady pěkně budu mít dva články do konce roku, jak začnu rok 2016 hezky i s blogem, a ono hovno. Prostě, nechápu, jak jsem si mohla myslet, že budu mít čas na sezení u kompu, kord já - člověk, co má furt strašnou potřebu něco dělat. Tak vás teda vítám u novýho článku, doufám, že Vánoce jste měli pěkný a radostný, že 31/12 jste si užili a že tenhle rok vám bude přát jen supr věcičky.

Teď abych vám asi řekla jen takovejch pár větiček, co otravujou mojí mysl pár dní... Představte si, že se ze mě stal člověk, co nemá absolutně potřebu spát. Prostě věčně něco dělám a necítím se unavená, což je divný s mým zdravotním stavem, ale tak koho to zajímá (krom doktorů), ne? Takže celý noci si čtu, píšu sračky (třeba tohle), vymýšlím a přemýšlím, a nebo jedu nový hobby - šťourání se v mým kompu. Neberte to tak, že sundam všecky možný kryty a šrouby, ale prostě... no, kamarádka mi začala říkat ajťačka, to stačí, ne? Taky jsem začala ujíždět na inzerátech, kde hledají brigádníky, protože chci cash, a navíc jsem zjistila, že jsem vlastně schopná dělat všechno, co chci a co je reálný. Prostě jsem to nějak začala brát (to v překladu znamená, že jsem si uvědomila, jak blízko jsou mý sny a že si je klidně můžu začít teď plnit, tak začínam).


Horší asi je, že z toho nedostatku spánku (teda mě to přijde jako dostatek, ale tělu jako nedostatek) mi občas hrozně je#e, jsem pak celý dny hyperaktivní a nepotřebuju ani pít big shock, no a nebo mam takovou tu deep náladu, kdy bych filozofovala i o barvě coca coly a o tom, jestli by bylo na fáááááákt dlouhým videu vidět, jak roste chlup na ruce. Prostě sračky...

In fact, myslim si, že je super, když jsou teď lidi naprosto free. Všimla jsem si, že si všichni zas dal předsevzetí "dělat co chci a co mě baví". Hej, na co si to dáváte na začátku roku? Věci, co se dělají na začátku, nikdy nevydrží. Stejně jak když začnete cvičit v pondělí, skončíte už ve středu, protože vám to do konce tejdne přijde ještě hrozně dlouhý. Asi si budu dávat novoroční předsevzetí v dubnu, hm. Kecam, nic takovýho si nikdy nedávam. Prostě když si něco usmyslim, tak to chcu a dělam to.


Jinak, přidejte si mě na snapu, furt tam něco hážu a když mi pošlete snap, uvidíte VIP ksichty slečny Smile. Dobrá nabídka, ne? (lol) @Petra24j

Čaj, deka a za oknem bílo

24. november 2015 at 19:40

Já vlastně ani nevím, kde mám začít. Asi u toho, co teď řeší celá republika - sníh. Oh jej, napadl první sníh, kdo by to v listopadu čekal? Moc nechápu, proč z toho všichni dělají takovou vědu, ale musím přiznat, že když jsem včera ráno vyšla před barák, kde na mě čekali kamarádi, moje první slova zněla: "Co to je na zemi dopr-ele za bílou sr-čku?!" Asi tak stokrát mi to při cestě do školy ujelo, naštěstí jsem nikde nelíbala chodník (nebo spíš ten led a sníh na něm). Každopádně se budu muset vybavit větší dávkou svetrů, čepicí a možná i šál, protože nechci vypadat jako ti sněhuláci, kteří kolem mě dneska chodili - ačkoliv věřím tomu, že jsem vypadala podobně jako oni. Ale neskutečně mě pobavil jeden pán, měl na vousech, knírku, obočí i vlasech sníh, a kulaté brýle na nose tomu dodávaly říz. Potom jsem zjistila, že je to náš soused ze čtvrtého patra...

Všichni už řeší Vánoce, spousta lidí už má nakoupené dárky, jen já jsem zas pozadu. Mě prostě nepřijde, že už je čas kupovat dárky, ještě nebyl ani Mikuláš! Navíc mám pocit, že Vánoce už ani nejsou Vánoce. Nikdy jsem je neměla moc ráda, hlavně to nakupovací šílenství kolem nich. Občas mám pocit, že pro většinu lidí jsou na Vánocích nejdůležitější jen ty dárky, a nikdo už nemyslí na to, že je to čas, kdy mají být šťastní s rodinou. Jasně, dárky mají udělat radost, ale to přece můžete jakýkoliv jiný den - jen tak jít do obchodu, jen tak koupit třeba svetr nebo plyšáka, a jen tak udělat někomu z vašich blízkých radost. Nebo ne?

I missed you, autumn

12. october 2015 at 8:14
Podle reálného a doopravdy prožitého dne, soboty, 10.10.2015:

Všechny fotky jsou moje, prosím nekopírovat.

Feel like we're homeless!

6. august 2015 at 20:06

V minulém článku jsem zmiňovala, že se chystám spát s kamarádkou jednu noc venku. No... nebyla jen jedna.

Upozorňuju, že všechny fotky jsou moje, takže žádný krádeže, nebo na vás pošlu Řezníka.

How are you?

31. july 2015 at 15:03

Upřímně ani nevím, kdy naposledy jsem psala článek na takové téma, kde bych vám říkala, co se děje v mém životě, o některých mých plánech, zážitcích a tak. Ale protože jsem na blogu opět dva týdny nebyla a asi vám dlužím vysvětlení proč, rozhodla jsem se uvést tyhle články do oběhu na blogu. Sice nebudou časté, ale stejně se na ně občas můžete těšit. Tedy pokud vás bude zajímat můj život, heh.

Už to nebude jako dřív, kdy jsem psala něco z mého života jako co je špatně, co bych chtěla a tak. Dneska se vám chystám říct plno jiných věcí, koneckonců, všechno se postupem času mění.

Something new? /Time, hobbies and more!/

20. may 2015 at 7:38

Vy víte, že do rubriky diary moc nepřidávám, ale dneska jsem si řekla, že by nebylo zbytečné se zase trochu zmínit o mém životě. Poslední dobou na blogu vídáte spíš články s úvahami, filmy nebo moji novou photo challenge, tak proč to trochu neobohatit o něco z mého života? V dnešním článku bych vám ráda sdělila pár novinek z mého života, čemu jsem se začala věnovat, moje nové hobby a taky několik mých myšlenek.
Možná v částech článku nebudu úplně spisovná, tak mi to snad odpustíte, když už budu kecat a kecat :D.

I want only watch movies.

2. april 2015 at 12:40


Běžte si pro kakao, asi budu hodně kecat. (Okay, možná moc dlouho ne, ale prostě chill, chápete.)

In the last time... [Thoughts, photos and more!]

19. april 2014 at 0:16

Kecací článek.



Spring Breakers.

8. march 2014 at 12:24
Ahojte.
Ňah, tak jsem tu.

Začínají nám jarní prázdniny, takže celý týden bych tu měla být. Samozřejmě nechci celou dobu sedět za počítačem, ale mám něco naplánované, tak se můžete těšit.

^_^ Alone. ^_^

Dnešní sobota bude osamělá. No vlastně ne, budu hrát The Sims 3, znáte, ne? Vím, že Luss s nimi má i komixy. ^_^

V příštích dnech tu bude jedna recenze, jeden Nový start, jeden Wishlist a mnoho nahrazování - Obíhání Affs.

A stejně toho mám dost na práci. Musím poslat asi 8 dopisů + pohled. Musím se učit, udělat úkoly... Dobře, asi to nebude odpočinkový týden, no nevadí.
Little:3? Už je dopis zabalený, jen to musím šoupnout na tu prokletou poštu.

Včera jsem do školy zaspala. Zameškala jsem celou matiku a vyhnula se tak i testu - učila jsem se marně, no super.

Co plánujete vy?
Dneska bez obrázků, pardon,
nesnáším naši wifi.

... But nobody cares.

3. february 2014 at 18:13
Óh ano, zase tady budu blábolit o mém nudném životě a pro mě trapných problémech.

Snad to nebude moc dlouhé.

Just... Hi!

24. january 2014 at 1:20
Prostě... Ahoj! :3

Óhahuíí!

30. december 2013 at 20:42
Za ten název může Little:3 !!! (lol)

My notebook :(

27. december 2013 at 19:37
Ahojky.
BEZ KOMENTÁŘŮ!
Mám zpátky notebook, takže žádný poplach pro AFFS. Jen je v tom ntbku všechno pryč.. :( Nemam ani blbý dva roky starý videa, co jsem tu měla, ani připravené články, ani fotky.. Tohle je fakt na houby!
No nic.. ČLÁNEK na KOMENTY ZDE. Tady komenty zakážu, je to jen info..

What I got for Christmas?

26. december 2013 at 21:12
Hiii!
Jaké jste měli Vánoce? Já jsem se těšila a to úúúplně na nic. Sice mi všechno Little:3 zpříjemnila a snažila se mi moc pomoct, kdykoliv to jen šlo a ona mohla, ovšem.. Hádky si rodiče u stolu mohli odpustit..

V dnešním článku najdete fotky dárků, které jsem dostala a potom také "pár" řádků o tom, jak moje Vánoce probíhaly a jak to normálně bývá.

Upřímně doufám, že vás nebudu nudit.. Pokud ano, omlouvám se. Z blogu o kráse a stylu se mi tak nějak stal druhý deník 0.0...

WARNING: Článek je vážně dlouhý:(.

MERRY CHRISTMAS!!!

24. december 2013 at 6:00
Přednastaveno.


A jsou tu Vánoce. Svátek, který mají všichni tak rádi. Rodinná pohoda, čas klidu, míru, přejídání cukrovím a pro některé z nás stresem.
Všem přeju krásné svátky a krásné užití téhle pohody, pohodlí a štěstí! :* :)
A předem také šťastný Nový Rok!
Užívejte volna!





The best things - Winter.

19. december 2013 at 6:00
Ahoj!
Upřímně vůbec nevím, kam tohle zařadit - rubriky.

Nejlepší věci na ZIMĚ!
Oh, je jich tolik, ale pokusím se to shrnout do několika bodů..

Something about me.

28. november 2013 at 6:00
Ahoj. Rozhodla jsem se udělat takový menší článek o mně... Jen pár faktů, pocitů, oblíbených věcí a podobně :)


ČLÁNEK BYL Z OSOBNÍCH DŮVODŮ SMAZÁN

Why write a diary?

27. november 2013 at 6:00
Heey!!

Dneska jsem si pro vás připravila takový článeček o tom, proč si psát deník [?].

Tedy, já osobně si píšu deník už docela dlouho, rozhodně přes rok. Vlastně, v lednu to budou dva roky, myslím...
Navedla mě k tomu trochu kamarádka. -Psala jsem si různé deníčky už když jsem byla malá, ale nanovo jsem začala minulý rok, když El přišla ke mě s notýskem v ruce a psala si do něj různé drobnosti. A mě to popadlo taky. Pospíchala jsem si hned druhý den koupit deníkček - S Hello Kitty.
Od té doby si píšu deník téměř každodenně.
Ale dost mých keců, píšu to kvůli něčemu jinému!

Proč si psát deník?
Podle mě je důvodů hned několik.
-Vzpomínky
-Můžete se vypsat
-Až vám bude víc, bude zábavné si to číst.
-Můžete si pobrečet, nebo se zasmát nad věcmi, co jste dělali, když jste byli mladší!
-Deník nikomu nic nepoví!

Já jsem si tuhle četla svůj první deníček a dost jsem se nasmála nad tím, co jsem tam psala za blbinky. Vlastně si teď říkám, že..

Oh God, thank you. IT'S FRIDAY, BITCHES

22. november 2013 at 19:42
weheartit.com

Óóh, Bože.. Děkuju!! Je pátek! Bitches (To neberte vážně).

Konečně. Už jsem myslela, že umřu.. A to vážně. Škola mě tak neuvěřitelně deptá, že mě to dovede ke skoku z útesu, i když by mi dalo práci za ním dojít..

Dnešní článek jsem zařadila do rubriky s diářem. Dnešek byl vážně fajn. [Teď mi přijde, že to je poprvé, co píšu o svém dni, nebo ne?]. Sice jsem spala tři hodiny kvůli mým ExtréměMegaFatálně hlučným sousedům, kteří si do tří ráno pouštěli hudbu - rockovou, takže mi duněla celá postel a pes nervozně zavrtával hlavu do mojí peřiny - a musela jsem vstávat v šest hodin, jako každý den. A sice byla první hodina matiky, sice byla dneska fyzika a sice mě nic nebavilo.. Ale bylo to fajn :D. Hodně jsme se s Lenkou smály, což vždycky odlehčilo situaci a na obědě byla jako vždy neuvěřitelná sranda, protože jsme si povídaly o létě a jak její nevlastní taťka vylezl z bazénu v plavkách, slipových, a říkal nám, ať netrháme úrodu (rybíz) sousedům (stejně jim visel přes plot!) a Míra a Eliška vedle nás z toho nemohli, stejně jako my.. :D No to se...
 
 

Advertisement

Categories

About Smile| Co jsem?| Bláznivá a neuvěřitelně spontánní modrooká bruneta, milující sledování mraků a noční oblohy v každém ročním období. Plná protikladů, potetovaná, s láskou k nastřelování naušnic, s piercingem. Milovnice hlasité metalové hudby, fotek, zvířat, mlhy a kouře, cestování, poznávání nových lidí, sluchátek... Ráda pomáhám, píšu úvahy, nutím lidi upřednostňovat pocit štěstí, ráda čtu a riskuju, miluju adrenalin. Jsem cílevědomá, nevadí mi jít proti davu, být jiná.

Oblíbené... Biografické a psychologické hororové knihy, filmy s tématem sexu, drog a horory, rocková a metalová hudba.
Hudba: Marilyn Manson, Asking Alexandria, Korn, Billy Talent, Bring me the horizon, ACDC, Řezník, Blink 182, Sum 41, D.R.U.G.S., Green Day, Helloween, Metallica, Linkin Park, Hollywood Undead, Nirvana, Skillet, The Offspring, Slipknot, Sodoma Gomora, The Pretty Reckless, Sleeping with Sirens, The Fray, Pipes and Pints, Pink Floyd, Bon Jovi, P.O.D., My Chemical Romance, 30 seconds to mars, Black veil brides, Foo Fighters, System of a down, Five finger death punch, Bullet for my valentine...

Hosting: ©Blog.cz | ©smile-la.blog.cz| Nekopíruj, nebo tě sní kanibal.|I love my visitors, thank you.